Dvě mohutné železné lávky se nachází poblíž Strážného na Prachaticku přes řeku Řasnici .
Jedná se 4 díly US mostovky z celého mostového systému M2-Treadway. (více o mostním systému M2-Treadway jinde). V těchto místech vstoupila do Československa americká armáda dne 4. května 1945. Konkrétně to byla 5. US pěší divize, 2 pěší pluk, 2. prapor. Ten postoupil do večera téhož dne až do lehce bráněných Českých Žlebů.
Bojové jednotky 5. US pěší divize později vystřídali ženisté, kteří vybudovali zmíněný můstek, po němž se dostala na české území spojenecká vojska. Tehdy je cesta přivedla do osady Dolní Cazov, která se nacházela přibližně 300 metrů od hranic.
Jak vedly a nyní vedou cesty přes a okolo můstku
Dolní Cazov je zaniklá osada v okrese Prachatice, 4 km jihovýchodně od obce Strážný. Nachází se v nadmořské výšce 810 m na horských loukách a pastvinách nad údolím řeky Řasnice a Mechového potoka, který vytváří česko-bavorskou hranici. Je zde přeshraniční propojení Dolní Cazov – Schnellenzipf.
Osadu postihl osud jako jiné příhraniční. Po válce odsud byli odsunuti němečtí obyvatelé, což byla vždy drtivá většina. Konkrétně dle webu Zaniklé obce zde v r. 1930 žilo 134 lidí v 25 domech. V 50. letech Dolní Cazov vojáci vyhazují do vzduchu, protože ležel v přísně střežené zóně pohraničního pásma a dnes osadu připomíná pouze typická informační cedule o zaniklé šumavské obci a dřevěný kříž na místě, kde stávala polodřevěná kaple Nanebevzetí Panny Marie.
Toto je současný stav cesty. Byla to do r. 1950 jediná cesta mezi Bavorskem (resp. ke komunikaci Silnice – Strážný) a Dolním Cazovem. Tudy přijela US Army přes námi zkoumaný M2-Treadway můstek.
Pro doplnění a jako zajímavost uvádím fotografii téhož místa z r. 1938.
Pokud v pozadí je skutečně Dolní Cazov, tak vojáci pochodují po cestě na české straně hranice směrem od Dolního Cazova na bývalou obec Silnice u Kunžvartského sedla. Tato cesta byla celá na českém území a na několika místech se těsně dotýká bavorské hranice (viz mapa z roku 1949).
Bojové střety na území prachatického okresu.
- Do konce dubna překročili Američané hranici na několika dalších místech. Dne 1. května přijel americký tank do obce Strážný na Vimpersku. Vystoupil z něho voják, který chtěl pravděpodobně vyjednávat, ale byl těžce raněn. Tank odjel zpět. To všechno byly průzkumné akce, které zajišťovaly postup hlavních sil podél našich hranic, ale zároveň i pozice pro případ útoku do Československa, k němuž dal Eisenhower rozkaz 4. května. V dopoledních hodinách 5. května zahájila americká vojska obsazování západních a jižních Čech od Aše po Český Krumlov. Třetí armáda byla k tomuto účelu posílena V. sborem 1. armády o síle tří divizí. Američané zahájili operaci silami V. a XII. sboru, takže na celém úseku fronty dlouhém 350 kilometrů stálo na počátku celkem 5 divizí, které postoupily 10-15 kilometrů do československého vnitrozemí. Jejich postup urychlilo až nasazení obrněných jednotek na hlavním směru. Poslední dubnový den dosáhl 10. pěší pluk americké 5. pěší divize prostor Freyung – Philipsreuth. Spíše než organizovaný odpor nepřítele, který se omezil na zřizování zátarasů na silnicích a občasné přepady ze zálohy, byly hlavním protivníkem pluku hornatý terén, sníh, zima a déšť. Postoupil až na Trojmezí a 2. května měl jeho třetí prapor své roty ve třech zemích současně – v Německu, Rakousku a Československu. Následující den, 3. května, zajišťovali vojáci své pozice a prováděly průzkum předpolí. V rámci příprav na ofenzívu plánovanou na 5. května se pluk soustředil na silnici vedoucí do Kunžvartského sedla. První prapor se soustředil u Kreuzbergu, třetí v Herzogareuthu a druhý prapor, spolu se 46. praporem polního dělostřelectva v pozicích jižně od Strážného. Postup 10. pluku zahájili ráno první a druhý prapor, ale jejich postup zastavila houževnatá německá obrana, soustředěná na obranu silničního zátarasu před Strážným. Na zničení zátarasu vyslal 10. pluk malý operační svaz, složený z vojáků druhého praporu pluku, vezených na Jacksonech 803. praporu stíhačů tanků. Tato skupina projela téměř čtyři kilometry nepřátelským územím postřelována dalekými palbami německých kulometů a za cenu ztráty dvou raněných zátaras zničila. Zbytek německé obrany poté vyvrátil soustředěný nápor pěchoty a dělostřelectva. Do 16:20 pak prapory 10. pěšího pluku vyčistily město Strážný. Jihovýchodně od linie Klatovy – Bílovice – Rokycany byl operační prostor XII. sboru genmjr. Irwina. První den postupovaly jednotky pomalu s obezřetným průzkumem a všestranným zajištěním. Navíc jim v rychlejším postupu bránil rozmoklý terén pohraničních cest. Tam, kde 6. května dosáhly stanovených cílů, zastavily pohyb hlavních sil a čekaly na další instrukce. Akce se zúčastnily 4. a 11. obrněná a 5., 26. a 90. pěší divize.
Divize postupovaly zhruba v pěti proudech:
- na Sušici a Horažďovice;
- přes Vimperk na Strakonicko;
- volarskou cestou k Prachaticím;
- údolím Vltavy na Vyšší Brod a Český Krumlov;
- přes Horní Dvořiště k Českým Budějovicím;
Použitá literatura:
Balcar B.: „Z Normadie přes Ardeny až k nám“ Resonance 2017
Lakosil J.: „Utajená obrana Šumavy“ MF Praha 2012